Vznik a výskyt ozonu
Vznik ozonu je podmíněn existencí volného atomu kyslíku, který lze získat rozštěpením stabilní dvouatomové kyslíkové molekuly. Toho lze dosáhnout dodáním dostatečného množství energie například ultrafialovým slunečním zářením nebo vysokonapěťovými výboji při bouřce.
Po rozštěpení molekuly O2 dochází následně k rekombinačnímu procesu, kdy se volné atomy kyslíku seskupují zpět do dvouatomové kyslíkové molekuly, přičemž některé atomy se seskupí do volné vazby o třech atomech kyslíku. Tato molekula byla pojmenována ozon. Molekula ozonu O3 je nestabilní a po určité době se rozpadá na molekulu O2 a atom O. Samotný kyslíkový atom je velmi reaktivní.
Díky této nestabilitě je ozón velmi silné oxidační činidlo.
V přírodě ozon vzniká:
- V atmosféře při bouřce vysokým napětím a výboji (blesky).
- Slunečním zářením, zejména ultrafialovým.
- Fotochemicky za současného působení smogu a záření.
Technicky lze ozon vyrobit:
- Vysokonapěťovými výboji ve vzduchu nebo v kyslíku.
- Ultrafialovými výbojkami (horské slunce).
- Pomocí plazmy.
OZON je velmi nestabilní a není možné ho skladovat, proto se musí vyrábět na místě potřeby.
